Výhodnost vakcín

Již před několika desítkami let bylo prokázáno, že v etiologii neoplazií děložního hrdla hraje zásadní roli infekce lidskými papilomaviry (HPV – human papillomavirus).

Genitální trakt člověka infikuje přibližně 40  typů HPV, 13-18 z nich je považováno za vysoce rizikové. Většina onemocnění genitálního traktu u žen je způsobena čtyřmi typy HPV: infekce nízkorizikovými typy 6 a 11 je zodpovědná za více než 90 % genitálních bradavic a infekce vysokorizikovými (onkogenními) typy 16 a 18 přibližně za 70 % případů karcinomu děložního hrdla (asi v 50 % nacházíme typ 16 a ve 20 % typ 18).

Vakcína Silgard^Ò je kvadrivalentní vakcína proti HPV od společnosti MSD (schválena pro použití v Evropě v roce 2006) a chrání proti onemocněním vyvolaným HPV typy 6, 11, 16 a18. Vakcína je tedy směsí viru podobných částic založených na struktuře L1 kapsidového proteinu HPV typů 6, 11, 16 a 18 . Viru podobné částice (VLP – virus-like particles) jsou připraveny rekombinantní DNA technologií v kulturách kvasinek Saccharomyces cerevisiae. Adjuvans je amorfní hydroxyfosforečnan/síran hlinitý. HPV typy 16 a 18 jsou příčinou přibližně 70% případů cervikálního karcinomu a 50% závažných prekancerózních lézí CIN2/3. HPV 6 a 11 způsobují přibližně 90% případů condylomata accuminata a stojí částečně i za neoplaziemi lehkého stupně.

Vakcína je aplikována  ve třech intramuskulárních dávkách v 0., 2. a 6. měsíci. Pokud je nezbytné alternativní očkovací schéma, druhá dávka musí být podána nejméně jeden měsíc po podání první dávky a třetí dávka musí být podána nejméně 3 měsíce po podání druhé dávky. Všechny tři dávky musí být podány během jednoletého období. Nutnost přeočkování dosud nebyla stanovena.

Vakcína Cervarix^Ò je bivalentní vakcína od společnosti Glaxo-SmithKline (schválena pro použití v Evropě v roce 2007) a chrání před infekcí HPV typy 16 a 18, ale předpokládá se rovněž zkřížená ochrana proti typům 45 a 31, což jsou 3. a 4. nejčastější typy způsobující cervikální karcinom. Vakcína je tedy směsí viru podobných částic založených na struktuře L1 kapsidového proteinu HPV typů 16, a 18. Produkční metoda je založena na inzerci genů kódujících tyto proteiny do genu baculoviru (Autographa californica).  HPV typy 16, 18, 45 a 31 jsou zodpovědné za přibližně 80% cervikálních karcinomů a 60-70% závažných prekancerózních lézí CIN2/3, vakcína však nechrání proti genitálním bradavicím. Možnou výhodou vakcíny je použitý adjuvantní systém AS04, na který jsou absorbovány L1 kapsidové proteiny (VLP). Systém AS04 se skládá ze dvou komponent, klasickou komponentou je hydroxid hlinitý (sloužící také jako adjuvantní systém Silgardu), inovativní je druhá komponenta  3-deacyl-4- monofosforyl lipid A (MPL), což je derivát liposacharidu bakterie Salmonella minnesota s nespecificky imunostimulačním účinkem. Stávající adjuvancia indukují hlavně Th2 buňkami zprostředkovanou odpověď. Adjuvans ASO4 kromě efektu na humorální odpověd stimuluje také imunitní odpoveď zprostředkovanou Th1 buňkami. Stimulace imunitního typu Th1 může výrazně přispět k ochraně organismu proti onemocnění indukovanému HPV. Adjuvans AS04 ve vakcíně Cervarix navozuje silnější a delší imunitní odpověď (dvojnásobně vyšší titry specifických protilátek a dvojnásobně vyšší frekvence paměťových buněk) než konvenční adjuvans použité ve vakcíně Silgard.  Klinický dopad vyšší hladiny protilátek po podání Cervarixu je však nejasný  a nižší hladiny protilátek po aplikaci přípravku Silgard nemusí mít žádný význam, neboť není stanoven korelát séroprotekce. Na dlouhodobou protektivitu nebo nutnost boosteru však vliv jistě mít  mohou. Společnost GSK již oznámila zahájení komparativní studie obou produktů.

Základní očkování se sestává ze tří samostatných dávek 0,5 ml podaných intramuskulární injekcí  podle následujícího schématu: 0, 1, 6 měsíců. Alternativní očkovací schéma umožňuje při potřebě větší flexibility podání 2. dávky mezi 1 a 2,5 měsíci po aplikaci 1. dávky. Nutnost přeočkování dosud nebyla stanovena.

Protekce proti infekci vakcinovanými typy dosahuje u obou vakcín 100%.

Je nutno zdůraznit, že nová (a v oblasti onkologie jedinečná) možnost primární prevence v podobě profylaktické vakcinace v žádném případě nenahrazuje prevenci sekundární, tedy organizovaný screening cervikálního karcinomu. Vakcinace chrání proti dvěma rizikovým typům HPV, které podmiňují pouze 70%-80% cervikálních karcinomů, takže i u vakcinovaných žen je nutné pátrat po lézích, které by byly způsobeny dalšími typy HPV. Navíc ještě dlouhou řadu let bude v populaci  mnoho žen infikovaných HR typy HPV a tím ohrožených vznikem cervikálního karcinomu. Tyto fakta svědčí o nezbytnosti organizované a propracované sekundární prevence v podobě kvalitního screeningového programu. Jedině kombinací těchto dvou metod – vakcinací a screeningem – můžeme dosáhnout  výrazného snížení incidence karcinomu děložního hrdla.

Zpracovala: PharmDr. Jindřiška Hofmanová, nemocniční lékárna FN Hradec Králové